ČS-klub

Noc na Karlštejně (1973)

Muzikál/Komedie/Historický

režie: Zdeněk Podskalský

hrajú: Jana Brejchová, Vlastimi Brodský, Jaromír Hanzlík, Daniela Kolářová, Waldemar Matuška, Miloš Kopecký

Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská".

Co se týče hlavního obsazení, tak Podskalského klasika - Jana Brejchová a Vlastimil Brodský, kterých obsadil mimo jiné také do předošlé komedie Ďábelské líbanky. V dalších rolích se objavují Jaromír Hanzlík, Daniela Kolářová, Karel Höger, Jaroslav Marvan, Miloš Kopecký nebo zpěvák Waldemar Matuška. Okrem Matušky se ze zpěváků ve filmu objevili také Viktor Sodoma, Petr Spálený, Karel Hála a Karel Štědrý. Nesmíme zapomwnout ani na Helenu Vondráčkovou, která nazpívala hlavní píseň - Lásko má, já stůňu. Prý to oplakala, když si ve filmu nezahrála ona, ale Jana Brejchová. Brejchová je jediná ve filmu, za kterou zpívá někdo jiný. Hudba Karla Svobody film ještě vylepšila, i když u hudebních kritiků film "dostal na frak." Některé z mnohých chyb ve filmu jsou jasné na první pohled. Jaromír Hanzlík má na kostýme zips. Ten bol ale uvedený do módy až o 500 rokov později, než se děj filmu odehrává. Na Karlštejně se mihne v záběre na budově bleskozvod, při úvodních titulcích zase přejde v pozadí muž na bicykli. Tohle rozhodně v době příběhu nebylo. Zdeněk Podskalský napsal: „Pokud bychom jsme se měli držeť dobových reálií, musela by Elišku Pomoranskú hrát Helena Růžičková a nee Jana Brejchová. Eliška předse byla žena, která podkovy ohýbala a pancíre trhala. Když Brejchová ve filmu lámala meče, bylo jich připravených pět nalomených. Byli na nepoznání zamaskované. Ale Brejchové stačili k záběru iba dva meče.“

Co se týká natáčení, stále se prodloužovalo a provázeli ho velké problémy. Jeden z problémů byl s králikem, kterého ve filmu měla Jana Brejchová. Toho počas celého filmu strážila Pavlína Filipovská, která se ho ale bála, ale pro pana Podskalského byla prý ochotná udělat cokoliv. Další problém byl s počasím, které se neustále měnilo a točení se často rušilo. Proto se některé scény natáčely i na Barrandově. Když se konečně našel čas s dobrým počasím, tak třeba bylo na pláně natočit v jeden den písnčiky Karla Hálu a Karla Štědrého. Ty se v ten den ale tak opili, že to nebylo možné a nenatočilo se zas nic. O pár dnů na to zas Matuška odcházel na tříměsíčné turné s Pragokoncertem po SSSR. Film se naštěstí ale dotočil čas. Kdyby se natáčení protáhlo jen o pár týdnů, už by z filmu nebylo nic. Krátce po premiéře, jeden z hlavních herců - Jaroslav Marvan - nás navždy opustil. V závěre ho prý už museli podepírat.